Helma ? HELMA !
Takové rozmarné odpoledne
Přátelé, dlouho jsem byl odpůrce nošení helmy. Před dvěma roky mne do toho po svém pádu dokopala manželka. Slíbil jsem, že ji nosit budu a dodržuji slib. Díky Bohu. Dnes jedu na koloběžce po asfaltce. Maximálně do dvaceti km/h. Krásnou alejí probleskuje slunce a já najednou ležím. Naprosto netuším proč. Na co nikdy nezapomenu je moment, kdy moje helma narazila do asfaltu. Byla to pěkná rána. Nicméně Klimatex odvedl dobrou práci a v podstatě jsem necítil bolest.
Upozorňuji, že tamní asfalt byl onen roztomile hrubý, s ostrými “kamínky”. Nejblíže se mu podobá nejhrubší strana ručního struhadla na zeleninu. Levé koleno přišlo o integritu všech vrstev pokožky, pravé je na tom o něco lépe. Také špičky prstů na levé noze ztratily kůži (jo dandály je zlo ale bylo horko) a na obou rukou mají špičky prstů jen dvě výjimky, kde kůže zůstala. ( naštěstí je mezi těmi dvěma prst, kterým odemykám mobil, tablet, bankovní aplikace atd).
Poškození svého hardwaru vyprávím nikoliv v záchvatu sebemrskačství či touze o politování, jen raději vůbec nechci domýšlet, co by zbylo z mé hlavy. Pokud se soustředím jen na estetiku, patrně bych byl jako po skalpování ne příliš zručným Siouxem. Myslím, že by mi to ale bylo jedno. To byla taková šlupka, že by lebka měla pramalou šanci. Ta helma mi v lepším případě zachránila design, v tom horším mne ušetřila pobytu ve špitále či předčasného stěhování do rodinné hrobky.
Ročně najezdím 5000+ km. Za letošek 3500. A myslím, že můžu tvrdit, že až na nějaké psycho traily jezdím všude a bez pádů. Vrchol Milešovky mluví sám za sebe. A na silnici mírně z kopečka, kde nebyla překážka prostě prásk. Inu přeberte si to. Jo to červené je moje koleno ve verzi 2.0.
