Cyklovíkend č.30: Mariánské údolí
Hllavním cílem byl letos Singltrail Mariánské údolí.
Takže odjezd v pátek ráno. Sešli jsme se tak akorát nějak na čas !! - v osmi lidech (Milan, Jirka, Petr, Michal, Karel, Roman, Pepa, Milan II /nováček na cyklovíkendu/). Ráno bylo chladné (škrábaly se okna u aut, ale sluníčko se dralo ven a předpověď byly slušná a tak vzhůru na TO. Dálnice kupodivu skoro v pohodě (zastavila se až po našem průjezdu !).Ubytování chata Nela - byli jsme tady o chvilku dřív a tak jsme počkali než nám ji majitel nachystá a pak se ubytovat, nasvačit a valíme na Singltrek. Na treku jsme najezdili 30 km s malou přestávkou na oběd. Krásně jsme se povozili, hlavně trek Březový a U chlapečka byly skvělé. Dále pokračujeme přes rozhlednu Mokrá. Tady první technická závada - Karlovi odešly brzdové destičky - naštěstí Milan II, měl náhradní a Petr měl volné ruce a tak Kadlík mohl s čistýma rukama a štítem vyrazit k dalším kilometrům.Okolo zámku Pozořice. Viničné Šumice byly další zastávkou. Významná vinařská obec, kde zrovna začínaly burčákové slavnosti, ale nás přitáhl mninipivovar Vildenberg, kde nás příjemně překvapila příjemná obsluha a velký výběr piv. Dali jsme zlatou střední cestu - 11%. Dobrá, a Roman to okomentoval slovy : "krásně řetízkuje" - to už všichni v okolí věděli, že minimálně Roman je velkým znalcem piva....U vedlejšího stolu sedící cyklisté padali pod stůl, a aby řeč nestála poradili nám, ať si dáme cyklistickou 9%-že je skvělá. a VONO jo, polotmavá, s výborným řízem i plností, příjemnou vůní, krásně kroužkovala (!!), vyvážená, příjemná (to abych trochu uplatnil svoje znalosti). Takže dohromady jsme měli 20% HA, HA HA. No ale musíme valit dál, protože čas nás začíná tlačit. Olšany bývalá farma Bolka Polívky, kde jsme se zastavovali v roce 2012 při cyklovíkendu č.17. Tenkrát to bylo v nejlepší slávě, dokonce s natáčením televize. Teď to trchu zkomírá, ale je vidět, že se tam vrací život. Koňů habaděj a už byla otevřená i restaurace. Na to už fakt nebyl čas. Stoupák na Červený vrh v Přírodním parku Říčky a pak už jen sjezd k chatě. Tam jsme dorazili prakticky se západem slunce. Ujeto 61,3km, nastoupáno 1112 m.
Sprcha a pravidelný páteční kuchař jak o cyklovíkendech tak i o skivíkendech - Karel, se svým pomocníkem Jirkou (nevím tedy kdo je ten hlavní, ale podle řečí to vypadá na Káju) se dali do svojí parádní disciplíny - tataráček. Skvělý, jako vždy, nafouklá břicha a funění.
Sobotní ráno mrazivé, šedivák na trávě, ale modrá obloha. Snídaně v poklidu. Po ní přijeli další dva "účastníci zájezdu" - Luboš ml. a Kuchťák. Karel se dooblékl a mohli jsme vyrazit. Mezi tím se trochu oteplilo. Co nestihlo sluníčko, stihl hned první kopec - serpentýna do Hostěnic - první svlíkání vrstev. Rousínov, podjetá dálnice, stoupání ke Kapli Sv. Urbana s nádherným výhledem a následným drsným sjezdem (kdo nezná okolí Brna, byl překvapen) do Slavkova u Brna. Vzali jsme to ke golfovému hřišti s vyhlídkovou věží(nepřístupnou), okolo zámku a k minipivovaru Slavkov. Krásný pivovar s ochotnou obsluhou (tenhle víkend jsme na to měli fakt štěstí), s výborným pivem ( i na to jsme měli štěstí) a skvělým jídlem (tady platí to, co v předchozích případech. Jediná chybička byl stín na zahrádce a tudíž trochu zima. Tady se po obědě oddělil Pepa a zvolil svoji vlastní cestu na chatu. Nás 9 zbývajících jsme pokračovali přes Ždánický les, zámek Bučovice a Habrovany a přes přírodní park Panská skála zpět. Ujeto 89,06 km s 1137 nastoupanými metry. Obvyklá sprcha, sobotní návštěva odjíždí a my jsme trochu pověčeřeli, trochu popili pivka, diskotéčka byla, filmové i jiné scénky - prostě bylo veselo.
Nedělní ráno bylo o poznání teplejší jak ty dvě předchozí. Během snídaně příjíždí opět nový "účastník zájezdu" - Petr II. Vyrážíme směr singltrek. Oproti pátku se k treku dostáváme přez vyhlídku Hornek (vlastní výstup na Hornek nebyl výjezd, ale drsný výstup s koly). Ale výhled za to stál, i když všichni nedorazili až na vlastní výhled. Přírodním singlem do Líšně a odtud už na singltrek. To už tedy bez Josefa, který zvolil svoji vlastní trasu. Pohoupali jsme se a už jsme dole. Polévečka, pivko a podél Brněnské podkovy vyrážíme na další trek. Samozřejmě do kopce. Kdo se chce svézt, musí si to zasloužit. Během projíždění treků jsme změnili původní plán a místo okružní trasy jsme si přidali další treky s konečným sjezdem k hospodě Eldorádo. Oběd a vracíme se na chatu. Ujeto 47,86 km, s 1008 nastoupanými metry.
Takže shrnutím lze řict, že víkend se opět velmi podařil. Počasí, bikování, parta vše bylo skvělé. Celkově se zůčastnilo 11 lidí (i když základ byl 8), což je náš rekord. Ujeto 198,22 km s 3257 nastoupanými metry. FOTKY a VIDEA, FILM
