První den dalšího cyklovíkendu začal pár dní před odjezdem na Pelestrově, kde se domluvilo jak, kdy a kdo s kým pojede a kdo připraví jídlo.
Samozřejmě vše začalo dávno, když Milan určil, kam se pojede.
Ašský výběžek a nejzápadnější bod ČR.
43. cyklovíkendu se zúčastnilo 9 kousků z BSP. Milan, Míla, Rosťa, Luboš, Krulda, Kadlík, Roman a Cibulka.
Dorazili jsme téměř ve stejnou dobu. Míla to měl jen kousek, protože se v okolí pohyboval již pár dní s jinou partou, ale nás má radši, a tak po ubytování se vyrazilo na první trasu. Hrozil nám déšť a tak vyrážíme a doufáme, že to zvládneme v suchém triku. Marně!
Před trailem v bike centru Aš nás to dohnalo. Kořeny v lese trošku klouzaly, a tak část party se rozhodla jet přes pastviny a zkoušeli, zda je v ohradnících elektřina. Luboš, Rosťa a Cibulka objeli celý trail a s ostatními, kteří mohli fakt litovat, že si s námi nezatočili řidítkami po lese se potkali v Aši u sochy J.W. Goethe, který se zde kdysi pohyboval. Chvilka čekání až přejde déšť. Dvě piva u vietnamského hospodského a hurá do ubytování v na Farmu Horních Pasekách. Cestou jsme narazili na hospodu v obci Vyhlídka a tak lehká večeře přišla vhod. Hospodský byl trochu divný a chtěl nás kluky z Vysočiny ohromit pivem co tam čepoval. Nás to pobavilo, protože to byl Bernard, ale jídlo bylo dobré.
Zítra to nevypadá s počasím moc dobře, a tak asi bude turnaj v kulečníku a fotbálku, ale vše se rozhodne až ráno. Budeme se celou noc modlit ať neprší. Jen nevím, zda to bude od takových neznabohů stačit, ale za pokus to stačí.
Kadlík si dal na baráku čínskou krevetovou polévku a začal se rosit.
Najeli jsme 45 km, nastoupali 764 m, Sk-17.

Snídani jsme si nemuseli dělat sami, protože ji máme v ceně ubytování. Tak je to příjemná změna se nechat obsluhovat a neprat se o pánvičku na vajíčka jako každé jiné ráno na cyklovikendech. Začala každodenní ranní debata o trasách a jejich délkách. Jaké bude počasí je taky záhada. Různé servery a různá předpověď. Začali jsme údržbou kol a pak se prý rozhodneme. Jsou zde návrhy nikam nejet nebo jet do lázní do Německa což je asi 4km. No nakonec vyrážíme na sobotní trasu, přestože je pátek.
Ve Františkových Lázních prý gejzír myšlenek vystříkl Kruldovi z hlavy (viz foto), čemuž se všichni s chutí a od srdce zasmáli, protože kde nic není nemůže nic vytříknout. Jak jsem psal, tak ráno začal údržbou kol, a tak bylo zajímavé, že Kruldovi přestala brzdit zadní brzda. V bike servisu byli vstřícní a věřili si na rychlou opravu. Čtvrt hodinová oprava nefunkční brzdy se protáhla na hodinu. Kadlík z nudy kopal Rosťu do holeně. Oprava se povedla, a tak se přes Chebský hrad vyrazilo domů. Viděli jsme mnoho hovězího dobytka a byli jsme poučeni, že to jsou býčci a pozná se to prý podle toho, že jsou chytřejší. Od rána někteří pořád přemýšleli o zkrácení trasy, a nakonec si jí zkrátil jen Kadlík, jen to zapomněl ostatním říct. Dvacetiminutové čekání ukončil Luboš, který se za ním vydal zpět po trase a zjistil, že jel jinudy. Šťastně jsme se sešli zpět doma a začalo vaření a žranice. Steaky luxus. Pak se hrál kulečník na křivém stole a Cibulka udělal tradiční brambory s česnekem. Ještě v deset hodin nikdo nepřemýšlel o sobotní trase což je dobře a značí to o odhodlání mančaftu. Chytrých řečí a blbostí z nás za celý den vypadlo strašně moc a nedá se to vše zachytit. Dnes jsme ujeli krásných 80km a nastoupali 1072 m, SK-13.
.jpg)
Tak sobota začala tím, že se pojede páteční trasa a tím zmateme všechny okolo. Vyrážíme na Trojmezí ČR/ Bavorsko/Sasko. Tam nás čekalo občerstvení v podobě samoobslužného baru a pak se pokračovalo po Německu. Trvalo to jen krátce a už jsme byli zase v Česku.
Další cesta byla směrem k nejzápadnějšímu bodu republiky. Trošku kořenů, ale bod byl zdolán. Aš, znovu, již po několikáté. Míla nás opustil, protože potřeboval odjet domů kvůli rodinné záležitosti. Potom začalo hledání hospody. Restaurace Sokolovna v Krásné se ukázala jako skvělá volba. Parádně jsme se nažrali a Krulda s Kadlikem odmítli jet podle stanovené trase a tak tam byli zanecháni svému osudu. Ostatní to zase natáhli kouskem Německa trochu natáhli. Dorazili jsme na barák, kde se začal připravovat tatarák. Proběhl malý turnaj ve fotbálku (stolním). Dozvěděli jsme se, že spánek je trenažér na smrt, což je morbidní, ale nás to pobavilo. Cibulka začal dělat brambory s česnekem, které nikdo nechtěl, ale on se nenechal odradit.. No sežrali se stejně jako jindy….Jen malý problém byl s úklidem kuchyně, kterou jsme si "pronajali". Míla nám odjel ☺, a tak se hledali úklidoví náhradníci....no dopadlo to dobře - níkdo si nestěžoval.
Zítra jedeme domů, ale ještě si dáme malou projížďku.
Majitel farmy, na které bydlíme nás zde nechá, jak potřebujeme, a tak nemusíme nijak pospíchat. Dneska ujeto 71km, nastoupáno 1209 m, SK-17.

Poslední den cyklovíkendu nás ráno přivítalo slunce a jasná obloha. Milan si přivstal a šel někam to slunce vítat, ale spíše šel fotit zajímavosti v okolí. Fotky se určitě objeví na našem webu. Luboš si jako každé ráno šel zaběhat, aby získal nějaký ten odznak do garminu. Ostatní zůstali na základně v postelích a poslušně čekali až bude snídaně. Dneska bude jen kratší trasa, která nás zavede zase k sousedům do Německa. Po snídani proběhlo vyúčtování, kterého se zase ujal Luboš, který umí nejlíp počítat a má naší bezmeznou důvěru. Pak už jsme se vydali na poslední bike. Bez Kruldy, který se cítil unavený, a tak hlídal barák.
Dlouhý sjezd až do lázeňského města Bad Elster naznačoval, že nás čeká taky dlouhé stoupání. To nastalo a ještě začalo nepříjemně foukat. Bylo to naposled, a tak nikdo neremcal. Krásný lesní sjezd nás přivedl k restauraci Alara v Kopaninách, kde jsme si dali polévku od turka (jako fakt voriginál turek) a pokračovali do Podhradí. Tam jsme měli štěstí, že přijel zájezd že Žďáru nad Sázavou a měl domluvenou prohlídku místního evangelického kostela Dobrého pastýře z r.1480 a paní farářka nás pozvala také na prohlídku. Potom už jen do kopce na naší víkendovou základnu farmu v Horních Pasekách. Balení a malý úklid před cestou domů.

Co dodat závěrem? Opět se potvrdilo, že sledovat počasí dlouho před akcí nemá cenu, protože nám tentokrát podle předpovědí počasí hrozil déšť!
Jenže až na malý deštík první den mám počasí fakt přálo.
Celkově to byl parádní prodloužený víkend, kdy jsme poznali zase další krásná místa a dokázali si, že nepatříme do starého železa. O zábavu nebyla nouze, a i když jak si stále opakujeme nejde o naježděné kilometry, ale o společně strávený čas, přesto nějaký ten kilometr máme v nohách a na otlačeném zadku. Najezdili jsme asi 235km a nastoupáno cca 3715m, SK-15,8. Díky všem zúčastněným. /Rosťa, Milan/ FOTKY celkem

