Cyklovíkend č.39: Moravskoslezké Beskydy
Ubytování Chalupa Tři splavy, můžeme určitě doporučit dalším zájemcům (účastníci by mohli a měli zadat dobré hodnocení pro majitele).
Ujeto: 51+65+42=158 km; nastoupáno 1271+1574+862=3707 m; SK24,9+24,2+20,5= 23,5 (+23 km s 360 m pro Rosťu, Luboše a Cibulku).
Je tady 39. cyklovíkend s BSP.
12 účastníků se postupně dopravilo do Čeladné v Beskydech.
Ubytování luxusní a zvláště naši saunaři ocenili nově vybudovanou saunu.
Já , Luboš a Cibulka jsme na místě jako první, převzali instrukce od majitele a začali se oblékat na malou projížďku. Mezitím dorazila další část skupiny. My tři jsme vyrazili podle vody a přes kopec do Ostravice, kde si dali v beskydském pivovárku jedno pivko a pak několik km stoupali, aby nás překvapivě čekal sjezd zpět do Čeladné s malou zastávkou v hospodě Stodola .
V ubytování už mezitím všichni seděli u tv a koukali na hokej Česko - USA( 1:0). Klasické povídání a o půlnoci spát. 23 km , 360m nastoupáno
Ráno probuzení s deštěm.
Vydatné snídaně a v deset se vyráží. Předpověď sice říkala, že zmokneme, ale naše skvělé navigační schopnosti nás provedli celým dnem bez deště. Prvních 13 km bylo po silnici do mírného stoupání na zahřátí. Pak se to trošku zlomilo. Po dosažení prvního stoupání se Rosťa se slovy, že ví kam jede pustil do sjezdu a pěkně se svezl. Za ním se vydal bludisťák Michal a dole koukali, že nikdo jiný nejede. Malá navigátorská chyba. Buď jet zpět nebo kolmo lesem do kopce. Kolmo! Houby nerostou JAK jsme v lese mimo cesty zjistili. 1,5 km do kopce a na konci setkání s kamarády, kteří si nás různými poznámkami vychutnali. Poté začalo stoupání na Pustevny. Začalo to teda nejdřív klesáním, ale pak už jen nahoru. Zdoláno. Kadlík uviděl Luboše stoupat do nějakého kopce a s pohledem upřeným nahoru prohlásil, že tam už nemůže být život.
Halušky s brynzou, guláš, vrabec, česnečka, vývar a pivečko v kolibě Valaška. Tam jsme přečkali malou přeháňku. Následoval malý výstup k soše Radegasta a pak parádní sjezd po sjezdovce.
Někdo šusem někdo obloučky hlavně ve zdraví. Jen Cibulka se kousek koulel. Pak už jen sjezd do pivovaru Ogar na košt.
Koupačka v bazénu. Kadlík nás chtěl nejdřív zlákat na saunu a pak teprve, že udělá tatarák. Byl přehlasován, a tak se šlo na tatarák. Jako vždy rozdělil práci a s povzdálí pozoroval jak všichni makaj. Jsme zvyklí. Jen Černoch Petr prohlásil, že "černý "nedělaj. Po večeři přišla na řadu i sauna a pak popíjení pivka. 53 km , 1300 m nastoupáno
Ráno opět tradiční. Pošťuchovaní a hecovaní . Vyrážíme podél vody po rovině. Takhle pohoda netrvá dlouho. Nastává akce nazvaná pořád nahoru až na vrchol. Tentokrát je to vrchol nejvyšší a to Lysá hora. Je to pro všechny boj, ale na vrcholu se všichni sejdeme a dáme si zasloužené pivko a jídlo. Lehounce zapršelo, ale to nás nemohlo rozhodit. Následný sjezd nás zocelil, protože byla docela zima. Chvilku jsme počkali pod stromy při lehké přeháňce , která vyčistila vzduch.
Každý se už viděl v Beskydském pivovárku. Demokracie zase zvítězila a tak se poslední kopec odvolal. Po těch pivech dobré rozhodnutí.
Výborné pivo a k tomu si někteří dali pečené vepřové uši s křenem. Opět jsme se setkali s holkama ze Slovenska se kterými jsme se potkávali na všech vrcholech ( Radegast, Lysá hora a pivovárek). Luboš detektiv (esenbák) objevil na střeše lasičku. ( viz. foto).
Během celé vyjížďky a už během celého předchozího večera si všichni slibují , že se nebudou koukat na průběh semifinále MS v hokeji Česko - Švédsko. Samozřejmě to nevydrželo a tak se v pivovárku koukáme na mobil a sledujeme hokej. Dopadlo to dobře 7:3. Hlášky co padají během celého dne se nedají zapamatovat, ale to nevadí. Důležitá je dobrá nálada. Dopíjíme a jedeme domů do bazénu, sauny a na steaky. 66 km , 1550 m nastoupáno.
Je zde poslední den víkendu a tak ráno nastává balení a finanční vyrovnání. Tradiční účetní Luboš se toho zhostil na výbornou i s policejní kalkulačkou (cinklou).
Ještě nás čekala poslední etapa. Krásné dlouhé stoupání na začátek nás trošku prověřilo. Počasí nádherné a tak ty výhledy na Beskydské kopce stáli za to. Vyjeli jsme k Frenštátskému skokanskému můstku a pak hurá na oběd. Tvarůžkový tatarák. Nejkratší cestou k ubytování. Rychlá sprcha a tím skončilo 39. dobrodružství s BSP. Najezdili jsme 180 km a nastoupali 4000 m. /Rosťa/
FOTO,VIDEO,TRASY ./Milan/
