Skivíkend č.9 : Rokytnice nad Jizerou
již deváté pokračování našich skivíkendů.
Letos padla volba na Rokytnici nad Jizerou - Skiareál Horní domky.
Ale popořadě. Ve středu večer vyrazil předvoj - Martin s dcerou. Čtvrteční ráno, za tmy a mlhy auto A - Karel, Honza a Honza ml. vyráží směr Rokytnice. Auto B - Milan, Zelí naloží svoje propriety a po cestě přiloží v Chotěboři Jirku. Mlha i provoz byly víc jak slušné. Studenec - káva. Před Pakou nové bistro - polívka a už jsme v Rokytnici.
Ubytování Šírovi je velice slušné. Vybalit, pivo narazit, dosvačit a v poledne jsme na sjezdovce. Mlha, mraky, mokrý sníh...ježdění nic moc, ale jezdili jsme v horším. Když už to začala být otrava, tak jsme to vzali přes les na Dvoračky. Polívka, pivko a hele mlha je pryč a dere se sluníčko. Asi zlomyslnost číšníka, nás poslala na "skvělou" (dle jeho slov - nejlepší cesta) spojovačku na sjezdovku - zmrzlé koryto, bez možnosti zastavení, sešup z kopce a ejhle potůček. Skoro všem se ho podařilo překonat - jen Honza při brždění "podklouzl", jak on říká - pro nás ostatní se trochu vyválel a s ním i Zelí, který ho nechtěl přejet....
Na sjezdovce to bylo o něčem jiném - bylo vidět, ani mokrý sníh nevadil, ale dlouho to nevydrželo. Stejně už byl konec lyžování.
Večer se čtvrteční šéfkuchař Karel s "pomocníkem" Zelím vytáhl - vytvořili skvělé tataráky - pochvala pánové....
Páteční ráno. Vstáváme opět za tmy. Chceme být na upravené, přimrzlé sjezdovce hned ráno v 8. Kupodivu se to podařilo (i pan Karel tentokrát zabral na 1**). Sjezdovka skvěle upravená. Manžestr je přimrzlý, skoro jasno, sluníčko se chvilkami dere ven. Málo lidí. Bohovské lyžování. Vydrželi jsme to až do konce otvíračky s přestávkou na přesnídávkovou polívku a poobědový oběd. Skvělý lyžovací den. A pak rychle na chatu. Převléknout a saunaři - tzn. všichni mimo Martina a Honzy ml. vyrážíme do zamluvené sauničky. Trochu jsme zrelaxovali a pak spolu se zbytkem vyrazili k Matulům na večeři....
Sobotní ráno slibuje krásný den. Dere se modrá obloha a tak sjezdaři hned po osmé razí na svah. Běžkaři (Jirka, Milan, Zelí) v klidu posnídali a vyrazili také. Dle sdělení se na sjezdovce střídalo sluníčko s mlhou a zase modrou oblohou. Fronty trochu narostly, ale protože sjezdovka byla krásně připravená, bylo to skvělé poježdění. My běžkaři jsme se nechali vytáhnout na Lysou horu a po stopě (pravda Krkonoše neposkytují, až na malé vyjímky upravené strojové stopy, a tak se střídalo projetí od rolby, samošlapové stopy a pár kousků frézovaných) jsme vyrazili po hřebenu k pomníku Hanče a Vrbaty, po Zlatém návrší směr Labská. Občerstvení. Pramen Labe, Violík. Tady přišla mlha, že nebylo vidět skoro na krok a tak sjezd k Tvarožníku a hlavně k Vosecké boudě byl v rozšlapané cestě od pěších poměrně dramatický. Vosecká - obídek. Sešup v mlze ke Krakonošově zahrádce. Mlha je pryč. Frézovaná stopa od Harrachova až na Ručičky. Tady jsme zjistili, že máme moře času a tak jsme vyrazili k Rýžovišti. Otočka - zpět na Ručičky a "sjezd" do Rokytnice. No převážnou část jsme šlapali po svých, bo v tom zledovatělém, úzkém korytu by to bylo minimálně o lyže - spíš o hubu. Ujeli jsme něco málo přes 35 km za krásného počasí. U chalupy jsme se akorát potkali se sjezdařema (bez Martina, který již odjel domů). Večeře ve vlastní režii.
Nedělní ráno je víc jak mrazivé. -7 C. Po osmé již šlapeme na svah. Sníh je skvělý, perfektně to jede. Jen lidé přibývají až moc. Kolem poledního už jsou celkem hnusné fronty. Ještě že svítí sluníčko, a tak je to vše na usmání. Projezdili jsme si svoje 4 hodiny a jdem si zabalit a vyrazit k domovu.
Shrnutí. Přivítali jsem nového člena skivíkendů, Zelího. Počasí s malým čtvrtečním zaváháním, bylo skvělé. Pěkně jsme si zalyžovali i zaběžkovali. Areál v Horních domkách je pořád skvělý ( pro nás co tam již dříve byli - ale skvělý i pro nově příchozí). Ubytování se povedlo, takže zase za rok - druhý víkend v lednu ??!!!! FOTKY
